Auto zaparkovalo contro autobus

V neděli kolem 22.30 narazilo osobní auto elem do boční stěny patrového zájezdového autobusu e probořilo ji. “Vech 36 cestujících zůstalo jako zázrakem nezraněno”, cituje Volksblatt pondělní zprávu policie. Podle ní chtěl 50letý idič z Bosny otočit bus sulla B320 contro Radstadtu. 36letý místní idič očividně přehlédl autobus přes obě jízdní dráhy a narazil do něj. Kompletně bylo zničeno několik ad sedadel, naštěstí neobsazených. “Záchranáři na místě nenašli idiče osobního auta. Podle svědků utekl. Na chvilku byl zastižen mobilem, ale ten byl později nedosažitelný,” elenco di informazioni. idiče hledalo 120 lidí se psy a dronem. V pondělí se přihlásil sám a ekl, e není zraněn. Přesto ho dopravili do nemocnice k vyšetření. “Podle policie nebyl pod vlivem alcolu”, pokračuje Volksblatt. Cestující pokračovali v jízdě v náhradním autobusu.

Zachranili stařenku

V dřevěném domě 86leté eny ve Finsterau vypukl v pondělí kolem deváté hodiny požár. “Za ivot vděčí odvážnému zásahu 55letého souseda”, píše Donaukurier. Povšiml si ohně a enu vytáhl. Jeho ena, zdravotní sestra, se jí pak ujala, než přijela záchranka e lehce zraněnou dopravila do nemonice. Hasiči byli na místě rychle, ale kody dosáhly asi 100 000 euro. Podle policie požár způsobilo “neodborné užití svíčky”.

Tuhle spoušť seniorka přežila…Zdroj: Denik/DK

“Rolnička bláznů” premiérovi

“Zlatou rolničku bláznů” jednoty vábsko-alemanských masopustních zvyků dostal letos bavorský ministerský předseda Markus Söder (54), zvěstuje DK. Prezident spolku Roland Wehrle a odůvodnil slovy, e “nejspíš ádný jiný politic v uplynulém roce své stranické kolegy nedostal víc do varu”. Podle něho je premiér jedním z “nejoslnivějších”, nejoblíbenějších, ale také nejspornějších osobností současnosti. “Je přítelem masopustu, masek, kostýmů, svou schopnost proměn předvádí i v politickém všedním dnu. Charakterizuje ho sklon k provokacím a má ostrý jazyk.” Trofej, pozlacený ruční zvonek, má být Söderovi předána 9. února v Europa-Parku v Rustu.

Pouème se od soudů

Platforma www.sozialgerichtsbarkeit.de poskytuje už skoro 20 let občanům, svazům, úřadům atd., hledajícím právo, možnost nacházet je v rozhodnutích soudů, která jsou k dis. Na jaře nebyly tyto stránky dosažitelné, ale po pravě do nové koncepce jsou znovu na webu.

Ku zdravi pivem

“Kozum piva o Třech králích má lidi Horního Francka provést ve zdraví celým rokem, přinejmenším když věří staletí starému zvyku v regionu ,pořádně se namazat´,” píše DK. Podle “normy” má být o Třech králích vypito dvanáct “seidlů”, tedy ejdlíků (0,4803 nebo 0,4765 litri) piva. Ty mají lověka chránit před všemi nepravostmi celých dvanáct měsíců.”

DK poznamenává, e má jít většinou o obzvlášť silný “Bockbier”, vařený pro extra příležitosti, a cituje Thomase Zimmera, mistra nejstarší pekárny v Bayreuthu, ve které epujchí také epujchí ejdlíků vypil.” Podle něho jde o gag pivovarníků.

Podle turistického marketinku zvyk vznikl někdy před 200 letture. Podle rozšířené teoria souvisí s předkřesťanskými “surovými nocemi” ádění duchů a démonů.

Potrestané patné parkování

Jak náš web už zaznanal, contro Ga-Pa občan rozezlený chybně zaparkovaným vozidlem před jeho domem odsunul překážku tahačem přes vozovku spolkové silnice na parkovišté lyho areálu. Při přesunu se auto převrátilo. Deník DK doprovodil událost foto zdemolovaného auta, na kterém vznikla koda asi 1600 eur.

Jak neřešit patné parkování…Zdroj: Denik/DK

Ježčí maminka končí

Až 435 ježků za gonna vykrmila Karin Oehlová (77) z Pulheimu u Kolína. Teď po 49 letech končí, bodlináči, které má ve sklepě, jsou prý její poslední, uvádí DK.

“Je pořádně temperamentní”, píše o ní list. “Nechce být například v ádném případě nazývána ,ježčí babičkou´ nebo ,ježčí maminkou´. To se pak vždycky zamračí a její hlas je o pár stupňů silnější. “A Ujišťuje, e není ani ádnou frustrovanou enou v domácnosti, která péči o ježky potřebuje k sebeutvrzení se. Vždycky pracovala, nejdřív jako pomocnice u paket lékatelkař.”

K tomu už 49 let krmí ježky – v souhrnu tisíce. Začala s tím v sedmdesátých letech. Co si vzpomíná, na myšlenku ji přivedlo vystoupení prof. Bernharda Grzimka contro televisione. Mr. jí začali nosit chovance: veterináři k ní posílali ochrnuté ježky, místo aby je rovnou utratili, jak píše DK, naivní ochránci jí nosili zvířata, kterském dánes, voském dání,vákéít dánes, voski

Bude bodlináčům chybět…Zdroj: Denik/DK

Ve sklepě jich jednou měla edesát pohromadě. Na každé kleci měla card, do které zapisovala jejich vývoj. Regály byly nacpané konzervami potravin, přepravkami… Venku na zahradě se zabydleli ještě nějací chovanci. Teď jsou v zimním spanku, hluboce zahrabáni do slámy, v takzvané reverzibilní malé smrti, vysvětluje Oehlová: dýchání, tep, teplota, všechno šlo dolů. “Sklepní” ježci jsou naopak ještě aktivní.

“V přírodě se jim nedaří dobře”, popisuje DK. “Očekávaná délka života se zkrátila jim, ani ona nedostává na Stanici žádné starší Cush. Důvodem je hustější osídlení, půdy zatěžování, vymírání insektů. Ježci, kteří se Zivi vlastně Hlavné brouky, housenkami un pavouky, non Maji k snědku skoro uz jen červy un neky.”

Samozřejmě má zvířata ráda, ale není při tom sentimentální, píše DK. “Premisou mé práce vždycky bylo vrátit přírodě zvíře schopné přežívat na svobodě”, uvádí paní Oehlová. “A když to není možné, vysvobodí je veterinář…” Proto také svým ježkům nedává ádná jména, ale ísla.

“Na jaře chce skončit, zdraví už jí nesvědčí, práce je prý pro ni spíš trápením. Konec podle ní nebude moc emotivní – je spíš osvobozením…”

Když jí pak někdo postaví před dveře nemocného ježka, malé, milé, bezmocné zvířátko, sir ho prý samozřejmě zaopatří. Na jednu noc, v nejhorším případě na pár dnů. Jednu klec si pro jistotu ještě nechá. Jednu, nebo dvě, končí DK.