Jedním z favouriteů nedělních italských parlamentních voleb je umírněný antisystémový candidato Luigi Di Maio. Ten se ve svých 31 letech netají tím, e by rád v blízké budoucnosti Itálii ídil.
Sdílet na Facebooku
Sdílet su LinkedIn
Tisknout
Indirizzo URL Kopirovat
Zkrácena adresa
Zavřít
Mladý šéf Hnutí pěti hvězd (M5S) je podle francouzského deníku Le Figaro přesným opakem halasného zakladatele hnutí, bývalého comics Beppeho Grilla. In Maio je prý na rozdíl od něj klidný, rozvážný, zato mu ale chybí ivotní zkušenost. S jeho příchodem je spojovaná normalizace“ strany, kterou zdědil a která není ani levicová, ani pravicová, které však průzkumy v nedělních volbách předpovídají 30 % zich volley až italsk.
Dlouhe vlasy a povyk
K tomu, aby lověk reprezentoval Hnutí pěti hvězd, už nestačí mít dlouhé vlasy e povykovat do microphoneu“, jako tomu bylo za Grilla. Tattoo italská politická strana, často označovaná za populistickou, prosazuje přímou a internetovou demokracii a bojuje proti rozpočtovým sporám a masové imigraci, kterou podle něj Evcuskén lidu it.
Ideologicky nevyhraněné Hnutí pěti hvězd, které si bere od levice i pravice, bylo doposud spojováno se svým historickým lídrem, comicem Beppem Grillem. Toho mimo jiné proslavily jeho sprosté výkřiky, kterými z tribune zasypával své přívržence.
Po urážkách, hulákání a posměšcích napůl cesty mezi humorem apolitikou však před zítřejšími volbami v Hnutí pěti hvězd nezbylo ani stopy, tvrdí francouzský list. Luigi Di Maio, který sní o tom stát se premiérem třetí největší Ekonomiky eurozóny, je prý doslova opakem barvité osobnosti Grilla, kterého v čele hnutí nahradil.
Ani ečník, ani comic
Tento jednatřicetiletý hoch“ s ulízanými vlasy, dětským obličejem, dokonale uvázanou kravatou and tíhlou postavou staví na odiv profile ideálního zeťáčka“. A žádné zázraky se nedějí, ani když se tento nejmladší místopředseda italské Poslanecké sněmovny dostane k microfono. Není to ani ečník, ani comics, reprezentuje zkrátka klid a obyčejnost a odmítá označení populista“, které mu přijde urážlivé.
Strana, která dříve bojovala proti Establishu, je dnes reprezentovaná touto mírnou tváří e snaží se o to, co italská média označují za normalizaci, která bývá vyklávezname vod hnu. Umírněnost Luigiho di Maia je totiž pozorovatelná nejen po formální stránce. Italský poslanec prý zklidňuje také podstatu svého projevu, a to především pokud jde o evropskou otázku. Už nemluví o referendu o euru, které přitom podporoval ještě loni v létě.
Renzi il referendum prohrál sám. Italové se bali, e na ně vyskočí i z ledničky
prima corsia
Evropská unie je dům, ve kterém se naše země cítí dobře. Je to přirozené prostředí, ve kterém musí Itálie i nadále rozvíjet své Ekonomické a politické vztahy,“ ekl politic na začátku nora v Římě.
Uklidnit pallavolo
Jistý novinář se ho nedávno zeptal, jak si vysvětlit tuto prudkou názorovou evoluci. Di Maio mu s irokým směvem odpověděl, že poté, co v důsledku zvolení Emmanuela Macrona oslabilo Německo, a do Evropy se vrátila rovnováha, už bude možvatné s uvolselemě vyo. Jde tedy o formální vysvětlení, které se ani nesnaží skrývat předvolební elovost tohoto prudkého obratu. Má jen uklidnit ty voliče, kterým dělá vrásky případný odchod z eurozony, domnívá se Le Figaro.
Stejně znormalizovaný“ je postoj Luigiho Di Maia k imigraci. uprostřm afriky, které se na začátku nora dopustil krajně pravicový přívrženec Ligy severu (LN), nepřichází Hnutí pědti hvyk. Ve skutečnosti je totiž nakloněné tvrdému omezení migračního proudu.
„Už nechceme jen protestovat, chceme vládnout,” zní heslo, které podle francouzských novin dobře charakterizuje změnu, již Luigi Di Maio prosazuje v Hnutí pěti hvězd. Mladý policies, který už se dávno nespokojuje s rolí iřitele myšlenek Beppeho Grilla, se rozhodl přestat s neustálým zpochybňováním vlády, a chce se jí sám ujmout. Ovšem v zemi s tradicí vládních koalic se pravděpodobně nevyhne nutnosti spojenectví. I když není vyloučené, e Hnutí pěti hvězd s předpokládanými třiceti procenty ve volbách zvítězí, je krajně nepravděpodobné, že by získalo v part parlamentu.
Un compagno simultaneo?
Jeho konkurentům – Berlusconiho pravicové formaci Vzhůru, Itálie (FI) a krajně pravicové Lize Severu – dávají průzkumy jen něco přes 15% pro každou stranu. Obě nicméně jdou do voleb v alianci as perspektivou teoretického společného vládnutí.
Budeme nejsilnější politickou silou. Ale co je dležitější – ostatní strany se nedokáží spojit tak, aby sestavily funkční vládu, neobejdou se bez nás,“ myslí si každopádně Di Maio.
Le Figaro si všímá, že se politic v rozhovoru pro další deník Le Monde vyhnul slovu spojenectví“, ale zato ustavičně nabízí hledání sbližovaní s ostatními stranami , pokudé stranami. O personálních záležitostech se však prý bavit nebude. Stanovili jsme si dvacet bodů, které jsou základem pro vyjednávání. Pokud k nim naši případní partneři budou chtít něco doplnit, budeme hledat společnou eč,” vzkázal Di Maio.
Surfa na vlně
Nehledě na svůj nízký věk je lídr Hnutí pěti hvězd možná až příliš obeznámen s meccanismo italské politicy. Narodil se ve středoitalské Kampánii, v rodině funkcionáře poválečného neo-fašistického Italského sociálního hnutí (MSI). Politickým virem se nakazil už jako student, když bojoval za to, aby byla budova jeho školy přizpůsobena bezpečnostním normám zabezpečujícím stavby proti zemětřesení.
Na univerzitě se sice neprojevoval jako vzorný student, ale bylo o něm slyšet díky jeho spolkové angažovanosti. Nedostudoval inženýrství ani právo, a zůstal bez diplomu, což je mu mimochodem asto vytýkáno. Ostatně závratné nejsou ani jeho professionalální zkušenosti. Prima di tutto contro Beppeho Grilla pracoval jen krátce jako správce webu na stadiumu v Neapoli.
Jeho nezkušenost je ostatně asto terčem ertů: novináři si ho dobírají kvůli jeho slovům o “Pinochetově Venezuele” a také proto, e ve svých tweetech dělá gramatické chyby. Poslancem byl zvolen ve věku dvaceti esti let a do ela hnutí se vyšplhal po méně než deseti letech, charakterizuje favorita italských parlamentních voleb Le Figaro.
Jeho silnou stránkou je prý to, e je obyčejný, nevýrazný a má tvárné názory, s ímž se většina Italů může snadno identifikovat. A naopak každým dnem roste odpor vůči mnohým jeho oponentům, které voliči považují za výlučnou politickou třídu.
Myšlení možného budoucího italského premiéra přirovnal italský katolický týdeník Famiglia Cristiana k surfařovi, který se drží vlny. A odtud už je jen krůček k názoru, e je Luigi di Maio pouhou loutkou Beppeho Grilla, který bude politico napříště ovlivňovat ze zákulisí. A mnozí už takový dojem mají,” uzavírá Le Figaro.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách eského rozhlasu Plus.
Sdílet na Facebooku
Sdílet su LinkedIn
Tisknout
Indirizzo URL Kopirovat
Zkrácena adresa
Zavřít
