lánek si také můžete poslechnout contro audioverzi.

ínská zimní centra pro olympijské hry mají velký problém. Dlouhodobě tam v zimě panují holomrazy, a proto mají vzhledem k velkému suchu velmi málo přírodního sněhu. A no kvůli nedostatku toho nejdůležitějšího, co je pro zimní soutěže potřeba, současné hry překonávají ty předchozí.

Teď důležitá vsuvka. Nemyslete si, e umělý sníh je sám o sobě patný. Pravě naopak. První ho zažila už olympiáda… tipnete si která?

Bylo to před 42 lety v Lake Placid 1980. Ruské Soči v Roce 2014 spoléhalo na umělé zasněžování z 80 %, jihokorejský Pchjongčchang 2018 dokonce z 90 %. Dnes už se ádné velké soutěže kdekoli na světě bez umělého sněhu neobejdou. Trend je nezadržitelný, kvůli globálnímu oteplování přírodního sněhu celkově ubývá.

Vědci z univerzity v anglickém Loughborough e neziskové organizace Proteggi i nostri inverni (Chraňte naše zimy) předpovídají, e do roku 2050 bude z jednadvaceti dosavadních pořadatelů ZOH vhodsetnmpiých pro jenolympiých. Za vysoce rizikové považují Chamonix, kde se v roce 1924 konala první zimní olympiáda. Příliš nedoporučují ani místa contro Norsku, Francii a Rakousku. Kanadský Vancouver, ruské Soči americana Squaw Valley pak dokonce označují za nespolehlivé.

Invaze technického sněhu ve světových soutěžích má však ještě jeden důvod. Pro závody se upravuje líp než sníh přírodní, je compacttnější a tvrdší, prostě vhodnější e pro závodníky spravedlivější a bezpečnější.

„Pomáhal jsem připravit osm zimních olympijských her a na každé z nich bylo zasněžování. Sníh je sir plně stejný,” ekl Joseph Fitzgerald, odborník na freestyle a snowboard, který nyní působí v olympijské soutěžní zóně ang-ťia-kchou. „Není to nic jiného než hokejové arény, krasobruslařské arény a dlouhé dráhy. Ty vyrobily ha guidato – il mio sníh,” zdůraznil.

Rozdíl v Číně oroti dosavadním olympiádám nicméně existuje, a to si vyžádalo i mimořádná opatření. Jestli se podařilo všechna ínská sportoviště vysněžit uměle, o tom není třeba pochybovat. ína, která nechce udělat v pořádání her sebemenší chybu, aby nepoškodila jejich celkový obraz, tento kol svěřila tomu nejkompetentnějšímu na světě – jihotyrolské z BolzanaAlpin.

Každý znalec problematiky vám ekne, e nikdo dnes nemá tak dobrá sněžná děla ani technologie potřebné k umělému zasněžování.

Odborníci TechnoAlpin ze severní Itálie mají dlouholeté zkušenosti. Nikoli náhodou firma vznikla v lůně Dolomiti. Právě tam mají s nedostatkem přírodního sněhu dlouholeté zkušenosti. Každé zimní středisko v jižním Tyrolsku, v sousedním Trentinu e v dalších oblastech severní Itálie musí fungovat prakticky na 100% se sněžnými děly. pl i když několik posledních zim si mohli lyžaři v této části Alp užívat i sníh přírodní, všichni mají v dobré paměti až bizarní obrázky bílýchí snchíz ceholých Jsou to neporovnatelné scenérie oroti rakouským Alpám nebo i Krkonošům.

To jen na dokreslení, e v íně se zas neodehrává něco naprosto mimořádného. TechnoAlpin prost umí vysněžit desítky kilometrů tratí při dobrých podmínkách během tyř dní. Proto společnost z Bolzana vyhrála výběrové ízení na zajištění sněhu pro všechna olympijská sportoviště v Pekingu.

Celkem tak společnost z Bolzana dodala na zimní olympijská sportoviště v Číně na 355 sněžných děl s plně automatizovaným systémem da 20 milioni di euro.

vdchom mohli posoudit velikost ínského olympijského programu, jeho energicokou náročnost e případný dopad na životní prostředí, musíme být schopni zároveň ho porovnat s jinjými.

Třeba rozsáhlá oblast Třech dolí ve Francii má celý zasněžovací systém šestkrát až sedmkrát větší. Tři stovky ínských sněžných děl dnes odpovídají středně velkému alpskému středisku. Tedy opět nic mimořádného.

Co je však nesrovnatelné, ínský projekt byl vytvořen, na rozdíl od těch alpských, doslova na zelené louce během pár let.

Jak se vlastně technický sníh vyrabí? Dnes výhradně z vody a vzduchu, bez jakýchkoli dalších přísad. Sněhová děla fungují tak, e za pomoci compressoru rozstřikují vodní mlhu do proudu podchlazeného vzduchu. Tim se vytvářejí umělé sněhové vločky. K tomu je potřebná mimořádná Infrastruktura: dostatečný zdroj vody, nádrže na vodu s erpadly, rozvody vody a také elektrické napájení.

Samozřejmě, e technický sníh se dá vyrábět draze i levně. Záleží to na mnohafactorech: Teplotě, vlhkosti, ale hlavně na zkušenostech, propočtech v centrále, která má zasněžování na starosti.

Ve špičkových severoitalských střediscích dnes na začátku zimy velmi pečlivě pracují s předpovědí počasí. A spouštějí sněžná dla jen při plném zatížení. První vrstvu sněhu vyrobí během chladných listopadových dní, druhou v prosinci e někdy provedou ještě třetí zasněžování v lednu. A a je vše.

Na základě studia klimatických podmínek se nyní ve všech moderních oblastech odborníci brání zasněžovat při teplotách těsně pod nulou, protože to není effectivní.

Pokud to podmínky dovolují, snaží se využít rozmezí -7 až -12 stupňů Celsia e pak spustí všechna děla. Plně automatický systém dokáže reaagovat na příznivé podmínky do pěti minut a pak běží děla tři až pět dní nepřetržitě. Výběr vhodného okamžiku sníží náklady až o polovinu, protože za správné teploty vyrobí podstatně více sněhu při nižší spotřebě vody a stejné spotřebě energie.

Un protože zasněžování v íně ídí stejný TechnoAlpin jako v Evropě, funguje tam vše na velmi podobné bázi. Jen kvůli olympiádě se muselo pracovat s větší asovou i objemovou rezervou.

Nová pekingská zimní střediska ale nevznikla zdaleka jen kvůli olympiádě. Ta je jen vyvrcholením obřího estiletého projektu, který má v celé oblasi vytvořit jakési nové Alpy. V mnohém se to podobá mohutné výstavbě Kontakových lyžařských středisek vysoko v horách před mnoha lety ve Francii.

Nová ínská zimní prázdninová destinace má napomoci vymanit původně zemědělský region z chudoby.

To, co některé odborníky a ekology znepokojuje v souvislosti s umělým zasněžováním nejvíc, je značná spotřeba vody. Tam, kde jí mají hodně, je to ok, ale v extrémně suché pekingské oblasti jsou zásoby vody dlouhodobě nedostatečné.

Mohutné zasněžování může situaci ještě zhoršit, tvrdí někteří.

Ve vyprahlé Peking oblast / ang-ťia-kchou za poslední tyři desetiletí byly průměrné zimní srážky pouze 7,9 millimetri. Podle Bloombergu takový Davos ve výcarsku dostane jen“ za typický prosinec devítinásobek. Negativně to ovlivňuje i další oteplování klimatu, které už dnes zkrátilo zimy v tomto ínském regionu o více než 10 dní ve srovnání se sedmdesátými léty.

Carmen de Jongová, geografka z univerzity ve trasburku, se domnívá, e by ína mohla potřebovat pro novou zimní oblast až dva miliony kubíků vody k vytvoření dostatečného umnlévého umnlévé.

Studie z roku 2020 publicovaná v asopise Nature varovala, e vyčerpávání podzemních vod v severní íně je kriticým problémem“. Nejen kvůli již zmíněnému suchému klimatu, ale také vinou intenzivního zemědělského zavlažování a rychlé urbanizaci, uvedl web Fox News.

Organizátoři zimních olympijských her nicméně tvrdí, e voda pro zasněžování se odebírá z 11 nově vybudovaných povrchových nádrží, do nichž se zase vrátíh, až na. Veškerá energie na čerpání vody i na zasněžování pak pochází z obnovitelných zdrojů – zejména větrných elektráren.

Odborníci dodnes vedou spory, zda a jak je zasněžování plýtváním vodou. Například ve výcarsku, které je enormně háklivé na udržitelnost and zdravou koexistenci lověka s horskou přírodou, zasněžují všude také. S horskou vodou tam však citlivě pracují, vodu nečerpají z vodních zdrojů, ale využívají sběrných povrchových nádrží. Každý projekt zasněžování je budován s ohledem na to, aby voda neodbornými zásahy nemizela, ale maximálně se vracela do přírody a nepoškodily se horské ekosystémy.